SARS-CoV-2 (Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2) patří mezi RNA viry a je původcem koronavirové choroby COVID-19 (Coronavirus Disease). Virus SARS-CoV-2 byl na základě nejnovějších vědeckých důkazů a dostupných klinických údajů zařazen do 3. skupiny biologických faktorů (BF), které se klasifikují na základě míry rizika nákazy u lidí. Virus se následně šíří přenosem z člověka na člověka v první řadě prostřednictvím kapénkové infekce. Infikované kapénky se uvolňují, když nemocný kašle nebo kýchá, případně při rychlém tempu řeči. Jelikož jsou infekční sliny i hleny, virus lze z infikovaných povrchů přenést do těla i dotykem v oblasti očí, nosu a úst. Mimo lidské tělo dokáže přežít i několik dní. Inkubační doba (čas od nákazy po vznik prvních příznaků) je 2 až 14 dní. Již během inkubační doby může jednotlivec nakazit další osoby.
Obranu organismu zajišťuje před virovými infekcemi imunitní systém. Vyšetření hladiny protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 může prokázat, zda jste se s virem již setkali, zda organismus spustil obrannou reakci a zda si váš organismus vybudoval jistou míru imunity, tvorbou protilátek.
Vyšetření protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 patří mezi nepřímé laboratorní diagnostické metody. Vyšetření je realizováno diagnostickými sety, které mají certifikát kvality a značku IVD (In Vitro Diagnostics) a jsou schváleny pro vyšetřování daného onemocnění.
Co jsou protilátky a jak fungují? Protilátky jsou bílkoviny, jejichž úkolem je rozpoznat, označit a neutralizovat virus nebo aktivovat jiné složky imunitního systému k jeho zničení. Hladiny protilátek v různé míře přetrvávají v krvi i po překonání infekce s cílem zabránit závažnému průběhu onemocnění.
Z dosavadních informací a studií je zřejmé, že v boji proti koronaviru je hlavním obranným procesem buněčná imunita, která je zprostředkována buňkami jako fagocyty, NK buňky a lymfocyty. Imunitní systém primárně brání vstupu infekce přirozenou imunitou a po aktivaci specifické imunity dochází k tvorbě protilátek a aktivaci T buněčné imunity. Dlouhodobou imunitní odpověď zajišťují paměťové B a paměťové T lymfocyty. Paměťové B lymfocyty a plazmocyty se podílejí na produkci protilátek. První protilátky se podle dostupných zdrojů začínají tvořit 7 – 10 dní po nástupu klinických příznaků (u cca 90 % pacientů). Pacienti s klinickými příznaky a závažným průběhem onemocnění mají většinou vysoké hodnoty protilátek. U pacientů bez klinických příznaků jsou hladiny protilátek nízké nebo se tvoří v takové míře, která není zjistitelná.
Protilátky ve třídě IgG mají vysokou specificitu (schopnost určit přesně zkoumaný znak) a jsou přítomny po prodělané infekci. U pacientů s klinickými příznaky a při závažném průběhu onemocnění se předpokládá začátek jejich tvorby během 14 dnů. U pacientů bez klinických příznaků pak nejdříve po 14 – 30 dnech po překonání infekce.
Infekce většinou probíhá jen s mírnými projevy onemocnění jako je kašel a/nebo zvýšená teplota nebo i bez příznaků. Symptomatické onemocnění se může projevit horečkou, kašlem, dušností. V současnosti je již známo až 200 příznaků doprovázejících onemocnění COVID-19.
V závažných případech je přítomen charakteristický RTG nebo CT nález zápalu plic, přetrvávající horečka, dusivý kašel, průjem, bolesti svalů.
Vzhledem k aktuálním epidemiologickým opatřením nemůžeme odběr na vyšetření hladin protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 na našich pracovištích provést v případě, že máte pozitivní odpověď na některý z níže uvedených faktů:
- Byl/a jsem v kontaktu s osobou/osobami, které vykazují známky onemocnění Covid-19.
- Mám příznaky, jako jsou zvýšená teplota, horečka, kašel, rýma, potíže s dýcháním, bolest svalů/kloubů/páteře, únava, ztráta čichu/chuti.
- Jsem v karanténě.
